Národopisný spolek Pálava

Národopisný spolek Pálava sdružuje zájemce o lidovou kulturu od 3let  v dětských souborech Palavěnka a Palavánek  - ty  vystupují za doprovodu CM Kolík ZUŠ, mládež v tanečním souboru Pálava, nebo v CM Píšťalenka a věkově neomezená skupina seniorů a sbor žen. Součástí je také spolek přátel kultury moravských Chorvatů. Dle přání přizpůsobujeme vystoupení požadavkům organizátorů –  časově i formou. Repertoár zrcadlí oblast pohraničí, kam přišli lidé kdysi za prací, nebo následovali -  takže zpracováváme hanácké Slovácko, Podluží, Kopanice a jako jediní  jsme rekonstruovali kroje moravských Chorvatů a prezentujeme jejich lidovou kulturu.
www.palava.wz.cz
andreova@tiscali.cz
mikulas.vut@seznam.cz
jenza@seznam.cz  

Proč nás na Mikulovsku zaujali právě  Moravští Chorvaté ?

Už v průběhu 16. století opouštěli svou vlast před tureckými nápory a osídlovali území podél hranice uhersko-rakouské a slovensko-moravsko-rakouské. Na Jižní Moravě jejich osídlování dosahovalo až na Kyjovsko. Největší koncentrace chorvatského osídlení byla však v okolí Břeclavi a na Mikulovsku. Chorvaté na Mikulovsku na bývalém drnholeckém panství, především v Dobrém Poli (Gutfjeld), Jevišovce (Frjélištorf)  a Novém Přerově (Nova Prerava), obklopeni německy mluvícím obyvatelstvem, si udrželi svou řeč, kroje a zvyky, hudbu, písně a tance. NS Pálava - před 30 lety (začínala činnost vesnických souborů), logicky čerpal pro svou činnost z vlastních „materiálů“. Tedy z oblastí, odkud lidé do pohraničí přišli – Hanácké Slovácko, Podluží, Kopanice, Dolňácko. Postupem času se ale lidé sžili, dnes zde vyrůstá již třetí generace, která je na Mikulovsku doma... a vznikla touha mít vlastní původní repertoár. A ten poskytla právě lidová kultura moravských Chorvatů. Na výzkumu této kultury má velkou zásluhu paní Zdeňka Jelínková-pedagožka, dlouholetá pracovnice Etnologického ústavu v Brně, nositelka medaile Františka Palackého a dalších vyznamenání.Výzkumné práci na poli lidové kultury moravských Chorvatů věnovala část svého života a spolu s mikulovskými národopisnými soubory uvedla v život staré chorvatské vrtěné (tance moravských Chorvatů dokumentované např. na korunovační slavnosti r. 1836 v Brně) a další písně a tance. Toto dědictví moravských Chorvatů, jejich lidová kultura, se stalo stěžejním programem všech složek Národopisného spolku Pálava.

(ilustrace Otmara Růžičky, 1877-1962 – dokumentoval život moravských Chorvatů )